Mám tě rád I. - Pátrání začíná: Honba za zmizelým přítelem

22. února 2009 v 19:32 | Sawatari.Saki |  Fan Fiction
Běžíme nekonečnou, temnou uličkou. Toto město je liduprázdné a obzvlášť děsivé. Sem tam slyšíme něčí kroky, které za okamžik přehluší šumění listnatých stromů, které se kymácejí do rytmu větru...
Nepřestáváme, běžíme dál...Studené kapky deště se mísí s kapkami potu a zběsile nám stékají po obličeji...
Před námi se v dálce rýsuje další obrovské město. Vprostřed města se tyčí štíhlá věž, na niž blikají červená světýlka...
Konečně jsme vyběhli ven ze strašidelné uličky a tím pádem nechali město za námi. Našim novým cílem je Město Velkých Pánů. Protože přesně tam viděli…
,,Sasuke, vydrž!"
Tohle bylo jeho první slovo od doby co jsme opustili Listovou, pomyslí si Sakura.
V tom náhle uslyší dlouhý sten…
Taktak stačí zachytit Naruta před pádem na drsnou zem.
,,Naruto?" ….,,Jsi v pořádku, Naruto?" vyjekne Sakura.
,,Co se děje?" uslyší za sebou vystrašený hlas Saie.
,,Sasuke!!!!!!!!!" zařve Naruto z plných plic, a padá do bezvědomí…
Nastal večer, všechny zvířata v okolním lese už šla spát. Stromy se stáhly a uložili se také ke spánku. Byla naprostá tma. Jediné co bylo vidět, byl malinký ohýnek na kraji lesa..a u ohýnku seděli dvě postavy, další ležela a byla zachumlaná v dece tak mazaně, že z dálky by to vypadalo jako větší šedý kámen..
Sakura probírala jejich plán se Saiem. Naruto ležel v klidu a zatím se ještě neprobral. Tihle tři pospíchali už čtyři dny v kuse. Dělali jen malé přestávky na spaní a na jídlo. Ale teď když byl Sasuke tak blízko, vynaložili všechna svá úsilí, aby ho ještě dnes večer viděli.
Náhle se Sai odtrhl od Sakury a podíval se směrem k Narutovi.
Naruto už neležel, nýbrž stál, celý zpocený a udýchaný a balil věci do batohu.
,,Co tam tak posedáváte? Sasuke je tak blízko, dnešek je jediná šance"…chvíli se odmlčel a pak znova pronesl….,, Kdoví jestli ho ještě uvidíme!"
,,Ale potřebuješ si odpočinout, Naruto!" rozkřičela se Sakura.
,,Jo, to potřebuješ-jsi slabý! I my si potřebujeme odpočinout!" řekl taky Sai…
,,Tak jestli chcete, tak si tu seďte, ale já jdu!"
Sakura se nechápavě podívala na Saie a něžně mu řekla: ,,Prosím poslechni Naruta a sbal ten zbytek. A já si s ním zatím promluvím."
,,Ok, ale rychle! Když už tak ať neztratíme ani minutu!"
Sakura chytla Naruta za ruku a odkráčela s ním dál od Saie.
Narutův udivený výraz vzápětí zmizel, když Sakura promluvila:
,,Naruto, já taky chci, abychom byli Sasukemu , co nejblíž, ale když nebudeme jíst a spát…. tak když ho nakonec dostihneme …nebude nám to k ničemu…když před ním padneme vyčerpaní." Naruto sklopil hlavu…
,,Já vím Sakura-chan…ale…"
,,Neboj Naruto, určitě ho zastihneme. A ještě něco…mno víš…máš mou plnou důvěru." S těmi slovy odešla a zanechala tam Naruta stát s otevřenou pusou.
Naruto teď věděl, proč ji měl tolik rád:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama